Heinrich Klier byl spisovatel, alpinista, provozovatel lanových drah a politický aktivista. Jeho smrtí Tyrolsko ztrácí jednu z nejdůležitějších podnikatelských osobností v zemi.
Jako málokdo věděl Heinrich Klier, jak využít čas, který mu byl dán. Zřejmě i proto, že v mladém věku několikrát úspěšně unikl smrti. Ve třech letech ho sestra zachránila před utopením a za války přežil první nálet na Innsbruck i lavinu. Stát na místě, jak fyzicky, tak psychicky, bylo proti přirozenosti Heinricha Kliera. Jeho odkaz potomkům proto zahrnuje mnohem víc než jen jeho literární tvorbu, vrcholné horolezecké úspěchy nebo mimořádné podnikatelské schopnosti. Byl archetypem tohoto zvláštního druhu lidí, kteří s odhodláním prorážejí nové cesty, rozpoznávají a chopí se příležitostí. Za oddanost svému přesvědčení dokonce riskoval útěk z Tyrolska. Hodnoty jako odvaha, otevřenost a férovost pro něj byly nejvyššími lidskými ctnostmi po celý život.
Heinrich vyrůstal v Zirlu a již v mladém věku projevoval podnikatelské ambice na čerpací stanici svých rodičů. Zároveň klíčila jeho velká vášeň pro hory. Brzy se mu podařilo vyšplhat na Martinsgrotte. Vysokohorskou svobodu si užíval na Solsteinhausu, kde v létě pracoval jako mladý ovčák. Bezstarostné dětství pro středoškoláka náhle skončilo. V 17 letech byl povolán do vojenské služby na frontu v Jugoslávii. Nelehký čas pro mladé lidi. Tato doba ho inspirovala k pozdějšímu románu. Zároveň poznal, že domněle nepřátelští partyzáni pouze bránili svou vlast. Po skončení války se Heinrichu Klierovi podařilo vrátit se do Tyrolska dobrodružným způsobem.
V poválečném období zahájil studium filologie a financoval ho různými aktivitami. Ať už jako horský vůdce, dřevozpracující dělník nebo novinář. Ani v této fázi svého života neprojevil Klier ostych prorazit novou cestu. Místo toho, aby se sklonil před strnulými strukturami školního provozu, opustil učitelskou práci a stal se spisovatelem a novinářem. Horský nadšenec byl úspěšný jako autor populárně naučných knih a románů jako „Ztracené léto“, které bylo přeloženo do několika jazyků. Pro Radio Tirol a Bayerischer Rundfunk navrhl populární seriály jako „Für den Bergfreund" a „Heimat an Etsch und Eisack". Jeho expedice v polovině 50. let dodávaly obsah do vysílání. Jedné expedici se podařil prvovýstup na 6.094 m vysokou horu Jirishanca, známou také jako "Matterhorn Jižní Ameriky".
Vypořádání se s politickou situací v Jižním Tyrolsku z něj udělalo aktivistu. V roce 1961 se Klier podílel na vyhození Mussoliniho sochy. Touto akcí se spolu se svými spolubojovníky zapsal do soudobých dějin, musel se však vypořádat s ostrou reakcí italského státu. Těžkým důsledkem pro muže s rodinou byl nucený exil v Mnichově. Tam si našel příjem jako redaktor ve známém Bergverlag Rother. Teprve po zproštění obžaloby v jihotyrolských procesech nestálo nic v cestě návratu do Rakouska. Mezinárodní italský zatykač vedl k pobytu v policejní vazbě během cesty do Maďarska. Díky zásahu rakouského ministerstva zahraničí byl opět propuštěn. Na definitivní omilostnění z Říma si Klier musel počkat až do roku 1998.
Energická osobnost dosáhla podnikatelského vrcholu založením společnosti Wintersport Tirol AG. V polovině 60. let začala jeho „Tour de Tirol" rozvojem lyžařských areálů v údolí Dolního Innu, následovaly investice do Axams, Tulfes a Mieders. Vrcholem bylo vyhlášení jeho „Království sněhu“, infrastruktury a lyžařsko-technický rozvoj ledovce Stubai. Klier se k realizaci projektu takového rozsahu choval jako novodobý zakladatel start-upu. Přátelští investoři věřili ve vizi rozvoje dříve neúrodného vysokého údolí v oblíbenou destinaci zimních sportů. Díky tomuto obchodnímu počinu zažil region opravdový turistický boom. Iniciátor Heinrich Klier se konečně připojil k velkým průkopníkům tyrolského cestovního ruchu. Kromě budování horských drah a sjezdovek měl vždy na mysli potřeby zákazníků, které naplnil 4hvězdičkovým hotelem, gastronomickými a sportovními obchody ve Stubaitalu a Innsbrucku. Údolní obec Neustift ocenila jeho úspěchy čestným občanstvím. Při pohledu do budoucnosti předal Heinrich Klier odpovědnost za své celoživotní dílo svému nejmladšímu synovi Reinhardovi. I v pokročilém věku pravidelně žasl nad plody své práce ve své milovaném údolí Hochstubai.
Heinrich Klier zemřel ve čtvrtek 6. října 2022 ve věku 95 let v Innsbrucku. Jeho smrt zanechává hlubokou prázdnotu na osobní a rodinné úrovni, zejména pro jeho manželku a čtyři děti. To, co přetrvá i v budoucnu, je vzpomínka na inspirativní život. Heinz, jak mu říkali jeho nejbližší, si to naplno užíval.
Peter Rosegger
životopis Heinrich Klier | |
---|---|
27.11.1926 | narození v Zirl |
1945 - 1948 | Studium v Innsbrucku a Londýně, Dr. phil. |
1951 | Zveřejnění románu "Feuer am Farran-Firn" |
1957 | Vedení expedice do And Rakouského alpského svazu |
1961 | Účast v jihotyrolských bojích za svobodu - demolice památníku ve Waidbrucku - útěk do Mnichova |
1964 | Založení společnosti Wintersport Tirol AG |
1966 | Stavba Glungezerbahn |
1970 | Stavba lyžařského střediska Mieders |
1971 - 1973 | Stavba Stubaier Gletscherstraße alanových drah Stubaier Gletscherbahnen |
2006 | Čestný občan obce Neustift |
2008 | Vyznamenán řádem tyrolského orla |
2012 | Vyznamenání Tirol Touristica |
2016 | Tiroler Tourismus pionýr |
06.10.2022 | úmrtí v Innsbrucku |